Stydlivá Fuji-san

Spaní v internetové kavárně je určitě pohodlnější než spaní venku na lavičce – přeci jen kožené křeslo, nohy na stole, soukromá kóje, teplo, pití zdarma a slušné toalety, to je pohoda. Jen ten vzduch nestál za moc. Ale co, nic není dokonalé. Jako nouzovka je to ovšem super.

V 7.30 už sedíme na lokálce na Chuo Line směrem na Takao a pak Otsumi. Cesta byla skoro na dvě hodiny, pak ještě hoďku ne-JR lokálkou (tisíc jenů jedna cesta – zlaté JR a Railpass) do městečka Fuji-Yoshida. Ráz krajiny doznal zásadních změn, zalesněné ostře řezané kopce s hlubokými údolími a říčkami… a tam, kde na obzoru vidím kupu mraků, tuším Mt. Fuji. Zahlédneme však jen její náznak mezi mraky, a pak už nic.

Ve Fuji-Yoshidě hledáme hostel, ale marně. Prolezli jsme skoro vše v dosahu průvodcem zmíněných půl kilometru, abychom zjistili, že průvodce v tomto zcela selhal. Človíček, co psal o tomto hostelu tu zjevně nikdy nebyl. Marně přemýšlím, jestli průvodce od Lonely Planet jsou výrazně lepší.

Hledání mě zmáhalo a brzo přestalo bavit, asi jsem začal být nevrlý a tak to Kuba vyřešil tak, že mě nechal hlídat těžké batohy a vyrazil s průvodcem hledat náš hostel. Já zatím chodil po ulici s notesem nad hlavou a snažil se ulovit kousek signálu jedné bezdrátové sítě, která se tu vyskytovala. Zhruba po hodině se podařilo a na stránkách hostelu jsem zjistil to, co Kuba během své hodinové výpravy také – že nejblíže k hostelu je od jiné vlakové zastávky, o kilometr jinde, a vchod do hostelu je v neodhalitelné zapadlé boční uličce.

Průvodce, který doposud dobře sloužil měl namále, aby neletěl do koše :)

Ubytujeme se večer, zatím jsme jen zahodili batohy a šli se podívat na Fuji-san. Takže lokálkou dvě stanice k jezeru Kawaguchi a pak lanovkou na vyhlídku (1045 m.n.m.). Viděli jsme úžasné mraky, které přesně kopírovaly oblast, kde se hora nachézí. Jen na chvilinku na nás vykoukl vrchol, pak už nic a dolů nás zahnal chlad, nastupující večer a zavírající se lanovka. Snad zítra budeme mít více štěstí…

Hostel byl domek s mnoha pokoji. Místnosti byly malé, ale útulné a vybavené tatami a futony, prima koupelna s lázní. Co víc si přát – skoro zbytečný luxus na naše jedno přespání.