Jablka z Tokya

Plán brzy vstávat, vyjet lanovkou koukat na Fuji v ranním světle vzal za své, jak jsem vykoukl z okna – dost fest pršelo. Tak jsme si raději přispali…
8.00 – už neprší, nízká oblačnost zůstává.

Později se počasí vylepšilo, v průběhu výletu kolem jezera Kawaguchi bylo krásně. Jen Fuji se neukázala ani na chvíli. Nicméně jezero je úžasné, veliké, ohraničené kopci. Přes jezero vede most a tak jej nemusíme obcházet celé – to bychom také ani nezvládli. Kolem jezera jsou zaparkované loďky a v přístavech půjčovny rybářského vybavení. Může být fajn vyjet si do oblasti zarybařit… jen pro našince je to trochu z ruky :)

Takže po procházce a prohlídce mraků opouštíme oblast Fuji Go Ko (Fuji pět jezer) a mizíme směr Tokyo. Trochu zklamání, že jsme neviděli krásnou a posvátnou horu tak, jak jí máme na pohledech, ale na druhou stranu zrovna jí odpustím, že si svou majestátní krásu trochu chrání. Navíc se v náznaku ukázala při našem příjezdu, a to pro představu o velikosti plně stačí. Úbočí v protrhaných mracích jsme vždy zahlédli výše, než bychom řekli.

Měli jsme smůlu, že zrovna bylo tolik oblačnosti, že jsme krásnou Fuji-san neviděli. Na druhou stranu ne každý kdo přijede, vidí alespoň co jsme viděli my. A vcelku jsem se zasmál naší představě, že cestou kolem si prostě na Fuji-san vyšlápneme :)) To chce v oblasti strávit alespoň týden, a hlavně v jiném ročním období, nás by nahoru déšť a sníh nepustil.

Paní z hostelu bylo líto, že jsme horu neviděli a dala nám alespoň sadu poledů s jejím motivem. Na dotaz, jestli někdy byla nahoře, když žije takto blízko se jen usmála a zavrtěla hlavou. Další z mýtů, že „každý musí vylézt na horu Fuji…“ padl. Asi na onom dovětku „…ale jen blbec to udělá dvakrát“ něco bude.

Tokyo je nedaleko, takže v 17.00 už jsme ubytovaní a opouštíme náš znýmý Tokyo International Hostel směr večeře a noční suvenýrová Akihabara. Koukáme po krásách nočního obchodního elektronického a anime ráje.

Také trochu zmateně pobíháme, když hledáme místo, kde mají za nejlepší cenu iPody. K našemu překvapení v oficiální Applí prodejně (v luxusní Ginze) mají stejnou cenu jako v jinak levných krámech v Akihabaře. Je to hodně příjemné a vcelku by mě zajímalo, proč tomu tak u nás není... Takže nakonec jsme si oba zakoupili suvenýrek přímo v impozantní bíle kostce.

Jo, a mají tu i červený model iPoda, v ČR nedostupný :)